I přes velké ochranářské úsilí zůstává rys vzácným druhem. Pronásledují ho chovatelé dobytka, hyne na cestách a z neznámých příčin (možná genetických) se rodí málo samců. Jeho hlavní kořistí jsou kozy, ovce a podobní kopytníci, kteří bývají až čtyřikrát větší než on. Pravidlo „s větším si já nezačínám“ mu rozhodně nic neříká. V době nouze loví i králíky.

Jelen lesní je velmi přizpůsobivý, pokud jde o prostředí a potravu. Žije na území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Rozlišuje se okolo 28 poddruhů. Laně vytvářejí stáda vedená dominantní samicí. Samci okolo období jarní říje žijí v oddělených skupinách. Jelen lesní je v létě červenohnědý s tmavým pásem na krku a zádech, s nezřetelnými skvrnami ve slabinách. V zimě má srst matně hnědou.

Rosnička zelená je zpravidla jasně zelená, občas žlutá nebo hnědá. Na hlavě a na těle má nápadný tmavý horizontální pásek. Žije v husté vegetaci nedaleko vody, zimní měsíce překonává v zimním spánku.

Jezevčí rodinka má průměrně 6 členů, obyčejně ji tvoří dominantní samec a samice s mláďaty. Jejich příbytek je rozsáhlý systém chodeb a komor s 10 nebo více vchody. Jezevci si svoje brlohy čistí a zvětšují je po mnoho generací. Obsazují teritorium s rozlohou 50–150 hektarů a aktivně ho brání před jinými klany.